Marchegg
Marchegg (název tvoří dvě slova March = řeka Morava a egg = roh, zákoutí) je malé město v okrese Gänserndorf v rakouské spolkové zemi Dolní Rakousy, v její oblasti Weinviertel, resp. česky na Moravském poli, při hranici se Slovenskem, kterou tvoří řeka Morava. S katastrem Marcheggu přímo sousedí Devínska Nová Ves, městská část Bratislavy. K 1. lednu 2019 zde žilo 2 991 obyvatel, z toho více než 10 % Slováků a Čechů.
Podél řeky Moravy procházely cesty již od pravěku. Nejznámější z nich je jantarová cesta, která v tomto úseku spojovala keltské oppidum na Braunbergu, později i římské sídliště Carnuntum, se sídlišti na jižní Moravě. Po této cestě opakovaně přicházeli na Velkou Moravu i „Apoštolé Slovanů“, svatí Cyril a Metoděj. Před zánikem Velkomoravské říše patřila celá oblast až po Dunaj pod správu Moravsko-panonské arcidiecéze svatého Metoděje a jeho nástupců.
Marchegg byl založen českým králem Přemyslem Otakarem II. a tehdejším olomouckým biskupem Brunem ze Schauenburku krátce po tzv. bitvě u Kressenbrunnu v letech 1260/61 a na jejím místě, tedy „dvě míle od města a hradu Hainburg“. K bitvě došlo 12. července 1260, den před svátkem svaté Markéty Antiochijské, a proto jí bylo město zasvěceno. Marchegg se stal královským městem, poddaným pouze českému králi. Někdy je Marchegg nazýván „jediným českým městem v Rakousku“. Přední historik přemyslovské doby Josef Žemlička spojuje ve své práci ''Přemysl Otakar II. král na rozhraní věků (s. 170) založení města s tímto velkým českým králem slovy: „Ryzích Otakarových fundací třetí čtvrtiny 13. století není (v Rakousku) mnoho. Mezi nimi Bruck an der Mur... K dalším Otakarovým městům patří Leoben, Marchegg a s otazníkem Radkersburg.“'' Ostatní zmíněná města kromě Marcheggu ovšem leží ve Štýrsku a byla založena na starších osídleních zřejmě biskupem Brunem ze Schauenburku, který tam byl Otakarovým místodržícím.
Město Marchegg a tvrz (přebudovanou později na lovecký zámek) založil Přemysl Otakar II. jako ochrannou baštu proti Uhersku. Plánoval zde především zřízení velkého obchodního střediska. Tehdy navržené náměstí bylo s plochou cca 7,5 ha největší v celé tehdejší Evropě a dlouho bylo mylně považované za shromaždiště armád. Přemysl Otakar II. a olomoucký biskup Bruno ze Schauenburku usilovali i o zřízení první diecéze v severním Rakousku se sídlem v Marcheggu, která by byla podřízena zamýšlenému olomouckému arcibiskupství. Proto zde začali stavět i katedrálu, ze které však bylo postaveno jen presbyterium (přední část), základy a část obvodových zdí. První písemná zmínka o městě a kostele sv. Markéty v něm je z roku 1268, kdy Přemysl Otakar II. předal patronátní práva k městu Marchegg řádu johanitů (později Maltézský řád), jako zástavu za půjčku pro křížovou výpravu k Severnímu moři.
Z plánů na zřízení diecéze sešlo po přinucení Přemysla Otakara II. odevzdat rakouské země římskému a německému králi Rudolfu Habsburskému dne 26. listopadu 1276. Po Přemyslově osudové porážce a smrti v bitvě na Moravském poli (které se nachází v blízkosti města Dürnkrut cca 30 km severně od Marcheggu) dne 26. srpna 1278, bylo jeho mrtvé a zubožené tělo přivezené na náměstí města, aby lidé viděli, že Rudolfem Habsburským nenáviděný (i když lidem milovaný) král je mrtev. Až do roku 1529 patřil Marchegg mezi největší a nejvýznamnější rakouská města. Po těžkém poškození během první rakousko-turecké války v roce 1529 a „švédské války“ roku 1634 bylo upraveno v 17. a 18. století, kdy bylo město drženo uherským rodem Pálffy z Erdődu. Tento rod sídlící v Malackách na Slovensku však měl o město velmi malý zájem a využíval je prakticky jen jako honitbu. Je proto přinejmenším zavádějící tvrzení, že "období středověku bylo...obdobím temna a za vše, co zde máme, vděčíme rodině Pálffy".
V současnosti je Marchegg jen malým městem s lokálním významem jako středisková obec pro okolní vesnice.
Podél řeky Moravy procházely cesty již od pravěku. Nejznámější z nich je jantarová cesta, která v tomto úseku spojovala keltské oppidum na Braunbergu, později i římské sídliště Carnuntum, se sídlišti na jižní Moravě. Po této cestě opakovaně přicházeli na Velkou Moravu i „Apoštolé Slovanů“, svatí Cyril a Metoděj. Před zánikem Velkomoravské říše patřila celá oblast až po Dunaj pod správu Moravsko-panonské arcidiecéze svatého Metoděje a jeho nástupců.
Marchegg byl založen českým králem Přemyslem Otakarem II. a tehdejším olomouckým biskupem Brunem ze Schauenburku krátce po tzv. bitvě u Kressenbrunnu v letech 1260/61 a na jejím místě, tedy „dvě míle od města a hradu Hainburg“. K bitvě došlo 12. července 1260, den před svátkem svaté Markéty Antiochijské, a proto jí bylo město zasvěceno. Marchegg se stal královským městem, poddaným pouze českému králi. Někdy je Marchegg nazýván „jediným českým městem v Rakousku“. Přední historik přemyslovské doby Josef Žemlička spojuje ve své práci ''Přemysl Otakar II. král na rozhraní věků (s. 170) založení města s tímto velkým českým králem slovy: „Ryzích Otakarových fundací třetí čtvrtiny 13. století není (v Rakousku) mnoho. Mezi nimi Bruck an der Mur... K dalším Otakarovým městům patří Leoben, Marchegg a s otazníkem Radkersburg.“'' Ostatní zmíněná města kromě Marcheggu ovšem leží ve Štýrsku a byla založena na starších osídleních zřejmě biskupem Brunem ze Schauenburku, který tam byl Otakarovým místodržícím.
Město Marchegg a tvrz (přebudovanou později na lovecký zámek) založil Přemysl Otakar II. jako ochrannou baštu proti Uhersku. Plánoval zde především zřízení velkého obchodního střediska. Tehdy navržené náměstí bylo s plochou cca 7,5 ha největší v celé tehdejší Evropě a dlouho bylo mylně považované za shromaždiště armád. Přemysl Otakar II. a olomoucký biskup Bruno ze Schauenburku usilovali i o zřízení první diecéze v severním Rakousku se sídlem v Marcheggu, která by byla podřízena zamýšlenému olomouckému arcibiskupství. Proto zde začali stavět i katedrálu, ze které však bylo postaveno jen presbyterium (přední část), základy a část obvodových zdí. První písemná zmínka o městě a kostele sv. Markéty v něm je z roku 1268, kdy Přemysl Otakar II. předal patronátní práva k městu Marchegg řádu johanitů (později Maltézský řád), jako zástavu za půjčku pro křížovou výpravu k Severnímu moři.
Z plánů na zřízení diecéze sešlo po přinucení Přemysla Otakara II. odevzdat rakouské země římskému a německému králi Rudolfu Habsburskému dne 26. listopadu 1276. Po Přemyslově osudové porážce a smrti v bitvě na Moravském poli (které se nachází v blízkosti města Dürnkrut cca 30 km severně od Marcheggu) dne 26. srpna 1278, bylo jeho mrtvé a zubožené tělo přivezené na náměstí města, aby lidé viděli, že Rudolfem Habsburským nenáviděný (i když lidem milovaný) král je mrtev. Až do roku 1529 patřil Marchegg mezi největší a nejvýznamnější rakouská města. Po těžkém poškození během první rakousko-turecké války v roce 1529 a „švédské války“ roku 1634 bylo upraveno v 17. a 18. století, kdy bylo město drženo uherským rodem Pálffy z Erdődu. Tento rod sídlící v Malackách na Slovensku však měl o město velmi malý zájem a využíval je prakticky jen jako honitbu. Je proto přinejmenším zavádějící tvrzení, že "období středověku bylo...obdobím temna a za vše, co zde máme, vděčíme rodině Pálffy".
V současnosti je Marchegg jen malým městem s lokálním významem jako středisková obec pro okolní vesnice.
Mapa - Marchegg
Mapa
Státní území - Rakousko
Rakouská vlajka |
Rakousko je značně hornatou zemí, horská území zaujímají 60 procent jeho plochy. Nížiny se nacházejí zejména kolem Dunaje, největší rakouské řeky.
Měna / Jazyk (lingvistika)
ISO | Měna | Symbol | Platné číslice |
---|---|---|---|
EUR | Euro (Euro) | € | 2 |
ISO | Jazyk (lingvistika) |
---|---|
HR | Chorvatština (Croatian language) |
HU | Maďarština (Hungarian language) |
DE | Němčina (German language) |
SL | Slovinština (Slovene language) |